Belgie

Jak jsem jednou jela do Belgie, země pralinek, čůrajícího chlapečka a dobrého piva. Konkrétně jsem jela navštívit svoji sestru, která byla na výměnném pobytu v Liege, tedy Lutychu. Naivně jsem si říkala, jak to bude alespoň z části kosmopolitní město, a to že francouzsky umím pouze merci vůbec nevadí.

Hned co jsem přijela na nádraží tak mě ohromilo krásné vlakové nádraží a říkala jsem si tady to bude fajn. Ségra mě přivítala a jelikož musela pádit ještě do školy, zavedla do mě do centra a já se hezky procházela. Během pár hodin jsem měla vše projité, obchody, hlavní ulice i tzv. jejich Bar Street (k té se dostanu později) a znuděně jsem čekala v kavárně na ségru. A smála se při vzpomínce, jak jsem si kupovala boty. Jak jsem avizovala angličtinu ovládali pouze studenti a to ERASMÁCI!! Takže, když jsem si chtěla vyzkoušet i tu druhou slova: pair, both, second one, left, atd.. jsme se s prodavačkou (mladou holkou) konečně po 10 minutách pochopily:D

Jak se večer blížil samozřejmě jsem musela ochutnat místní ,,kluby,,. To jsem ještě netušila, že budu mít hrůzostrašný zážitek dokonce života. Vcházíme do jejich vyhlášeného Caré a hned u dveří už bodyguard někomu natahuje, říkám si nevadí stane. Ale že se to stane i u baru, jak jsme přišly, nad tím jsem se už zamyslela. Já jako pařmenka se zabavím všude. Ale tohle, v celém baru to smrdělo pivem, močí a vzratkama. Chlapi teda opravdu nic moc a s někým pokecat anglicky nemožné. Pivo odporné, zkusíme whisky- ještě odpornější, protože s whisky TO nemělo nic společného. O půl 3, kdy se k nám chtěli napřespání nasáčkovat nějací kluci jsem opravdu usoudila, že jedeme domů. Jedině co bylo na tomto večeru dobré- byla velká hrst hranolků:D O následovné kocovině z ,, kvalitního,, pití ani nebudu mluvit! 

Další zastávka byl Brusel, Ghent a Maastricht - to je, ale jiná liga, a proto si zaslouží článek vzlášť:)